Jdi na obsah Jdi na menu
 


TRAŤ č.235 aneb lokálka

Lokálka na trati č. 235 ze stanice Kutná Hora hl. n. do stanice Zruč nad Sázavou oslaví v dubnu roku 2015 své  110. výročí od svého vzniku. Za dobu provozu přepravila po této trati úctyhodnou řádku pasažérů a to i včetně trempů, bylo by dobré si o této lokálce ( lokální dráze ) něco říct.
 
TROCHU  HISTORIE
 
Poprvé se železnice k městu Kutná Hora přiblížila budováním tratě Vídeň – Mladá Boleslav, díky které bylo v Sedlci u Kutné Hory ( dnes Kutná Hora hl. n. ) otevřeno malé vlakové nádraží. První vlak uvítalo toto nádraží dne           6.12. 1869. Ovšem velikým přáním kutnohorských  měšťanů bylo přivést železniční dopravu přímo do centra města – to se skutečně podařilo, ale koncesi na vybudování místní dráhy Sedlec u Kutné Hory -Kutná Hora město, získal průmyslník M.B. Teller        ( původně se mělo jednat pouze o vlečku do jeho cukrovaru na Karlově ). Stalo se dne   23.1. 1882 a provoz se zde otevřel dne 1.10. 1882 a to nákladní dopravou řepné kampaně pro cukrovar - pro osobní dopravu byla dráha otevřena dne  10.1. 1883 a to společností  ÖNWB ( Rakouská severozápadní dráha ).
Dráha  Sedlec u Kutné Hory – zastávka Sedlec – Kutná Hora město dostala název Kutnohorská místní dráha ( KLB )měřila necelé 3 km, jízdné stálo    15 krejcarů,  doba jízdy činila 13 minut a denně po ní projelo (kromě nákladních vlaků) i 11 osobních vlaků a to v obou směrech.
 
th.jpg Parní lokomotiva řady 96.01
 
 První dvě lokomotivy řady 96 kkStB  na tuto trať  dodala firma Krauss Linz pod označením 1087K a 1088K, které se po otevření trati Kutná Hora město – Zruč nad Sázavou,  ukázaly do kopcovitého terénu jako nevhodné a staly se nepotřebnými.  Původní nádražní budova ve stanici  Kutná Hora město se zachovala dodnes a je jí větší žlutá budova naproti  Restauraci Na Růžku. 
 
Město Kutná Hora se mělo stát dopravním uzlem několika tratí a to Kolínsko –čerčanské dráhy oklikou přes Červené Pečky do Kutné Hory-Hloušky a dále přes Miskovice, Opatovice nebo Suchdol do Ratboře k původní trase. Další dráha měla vést z  Kutné Hory do Labské Týnice ( nyní  Záboří nad Labem ) a v srpnu roku 1884 požádala společnost  ÖNWB o schválení výstavby trati Kutná Hora- Kouřim-Český Brod-Mstětice. Dnes již víme, že ani jedna z těchto navrhovaných tratí nebyla nikdy realizována. Částečné realizace se dočkal až projekt dráhy, která měla vést z dnešního Záboří nad Labem přes Svatou Kateřinu, Nové Dvory, Kutnou Horu, Malešov, Zbraslavice, Zruč nad Sázavou, Trhový Štěpánov, Vlašim, Mladou Vožici a Tábor, kde by byla připojena dráha Františka Josefa až do Týna nad Vltavou. Pro nedostatek financí se započalo s realizací dílčích úseků celé dráhy např. Tábor – Bechyně nebo Vlašim – Benešov a pro nás důležitá trasa Kutná Hora město – Zruč nad Sázavou.
Zákon o stavbě trati Kutná Hora město – Zruč nad Sázavou byl schválen poslaneckou sněmovnou dne 10.5. 1901, dne 11.6. 1901 panskou sněmovnou a  12.6. 1901 samotným císařem.
 
KUTNOHORSKÁ  MÍSTNÍ  DRÁHA  (  KLB )
 
Po přijetí zákona o výstavbě,  pojmenovala společnost ÖNWB  tuto trať – Kutnohorská místní  dráha - dále jen KLB (  Kuttenberger Lokalbahn ) a  bylo zahájeno vyjednávání s M.B. Tellerem o odkoupení  jeho dráhy z Kutné Hory – Sedlce do Kutné Hory města. Teprve  16.12. 1903 byla p. Tellerem odprodána za 678500 K.- jeho dráha  společnosti KLB a tak se konečně mohlo začít s výstavbou. Nejprve bylo potřeba vybrat jednu z pěti variant, kudy by dráha do Zruče nad Sázavou měla vést  a tak se pro snadnější stavbu  přikročilo k výstavbě dráhy podél  Hodkovského potoka.
 
 
Pokračování příště.

 

 

 

skm_c224e14102412520_0001.jpg009656.jpg009655.jpg009666.jpg

037701-3.jpg

kh10.jpg

kh14.jpgp5220097.jpgsdc14641.jpg

009665.jpg